komentář – V Žalmu 129 mluví o oddaném muži, který se právě vrátil z exilu, který vypráví o svém utrpení ostatním společníkům cestování, aby svědčil o své víře v Boha navzdory vážným utrpením, které utrpěl.

Kompletní žalm 129

[1] Píseň Nanebevstoupení. Od mládí mě pronásledovali, řekněme Izrael,

[2] od mládí mě pronásledovali, ale nepřevládli.

[3] Na zádech orat orali, dělali dlouhé rýhy.

[4] Pán je spravedlivý: zlomil jho bezbožných.

[5] Nechť jsou ti, kteří nenávidí Sion, zmateni a obrátí se zády.

[6] Jsou jako tráva na střechách: než je roztrhaná, vyschne;

[7] sekačka nenaplní ruku ani lůno, které sbírá kladky.

[8] kolemjdoucí nemohou říci: "Požehnání Pána na vás, žehnáme vám ve jménu Páně."