komentář – V Žalmu 56 se autor obrací k Bohu, který naléhá na odpuštění, cítí se jím opuštěný a za to cítí na sobě váhu ruky bezbožných. Poté, co dosáhl hranice vytrvalosti, stále věří v Boha, pevně věří, že bude zachráněn, mezitím se skryje a čeká na spasení, které přijde.
Žalm 56 dokončen
[1] Na sbormistra. Na "Jonat elem rehoqim". Di Davide. Miktam. Když ho Filištíni drželi v zajetí v Gatu.
[2] Milov se mnou, ó Bože, protože mě člověk pošlapává, agresor mě vždy utlačuje.
[3] Moji nepřátelé na mě vždy šlapou, mnoho z nich bojuje proti mně.
[4] V hodinu strachu v tebe věřím.
[5] V Bohu, jehož slovo chválím, v Boha, kterému věřím, se nebudu bát: co mi může člověk udělat?
[6] Vždy zkreslují moje slova, myslí si jen na to, že mě bolí.
[7] Vzbuzují svár a sklon k úskalím, následují mé kroky, aby se pokusili o můj život.
[8] Protože tolik neprávosti neuniklo: ve svém hněvu svrhněte národy, Bože.
[9] Počítal jsi kroky mého putování, sbíráš mi slzy v kůži; nejsou zapsány ve vaší knize?
[10] Moji nepřátelé pak padnou zpět, když vás vyzývám: Vím, že Bůh je v můj prospěch.
Doporučené hodnoty- Žalm 76: kompletní, komentář
- Žalm 62: kompletní, komentář
- Žalm 102: kompletní, komentář
- Žalm 6: kompletní, komentář
- Žalm 20: kompletní, komentář
[11] Chválím Boží slovo, chválím slovo Páně,
[12] Věřím v Boha, nebudu se bát: co mi může člověk udělat?
[13] Na mě, Bože, sliby, které jsem ti dal: Dám díkůvzdání,
[14] protože jsi mě osvobodil od smrti. Zachránil jsi moje nohy před pádem, protože chodím ve tvé přítomnosti ve světle živých, Bože.
